Další den je za námi a s ním i další článek! Jsem nadšená, že se mě psaní drží. Dřív jsem myslela, že musím psát články na nějaká témata. Například jak něco udělat nebo dávat rady. Styděla jsem se pak psát, protože mi přišlo, že já přeci nemůžu nikomu dávat rady, tak o čem psát. No nakonec mi došlo, že to je hloupost. Co mě totiž nejvíc baví sledovat? Každodenní život. Co mě baví číst? Nejrůznější myšlenky, které mi pomohou k odreagování, které mě pobaví, nad kterými se zamyslím. Tak proč nepsat prostě tohle?!
A tak jsem tady s vděčností a dalšími články ze života. Omlouvám se, jestli je to často depresivni, snažím se být sama sebou a často mám špatnou náladu, když píšu. Ale víte, co jsem zjistila? Že mi to psaní vastnev pomáhá. Cítím se pak mnohem líp. Vypíšu to ze sebe a hned se mi lépe dýchá. Takže i kdyby tento blog neměl nikdy nikdo číst, já chci psát dál.
Dnešní den byl první den po jarních prázdninách. Do školy jsem se vůbec netěšila, ale vstala jsem ráno s odhodláním. Domů jsem přišla unavená, jako bych byla 12 hodin ve fabrice a ne 5 hodin ve škole (a já ve fabrice dělala, takže mi můžete věřit, že vím, jaké to opravdu je). Dlouho jsem si pak povídala s mamkou. Šly jsme spolu i nakoupit a mamka začala dělat večeři. Její přítel nám přišel pomoci s předěláním bytu a já se mezitím učila v kuchyni. Nebo spíš....snažila se vypracovat si alespoň jednu maturitní otázku. Mám jakžtakž splněno, i když bych to ještě chtěla víc promyslet, ale to si nechám zase na příště. Z mých představ o dvou vypracovaných maturitních otázkách se vyklubala jedna skoro dokončená.. Nic moc, ale aspoň něco. (Všimli jste si někdy, jak divně ta věta zní? Haha) Ted už se chytám spát. Jen jsem se ještě chtěla ozvat tady na blogu a napsat pár vděčností, i když chci nadpisy obměňovat. Přesto je tohle vlastně Vděčnost #4!
Dnes jsem vděčná za:
• vyučování až od devíti
• mamku
• výborné jídlo
• jednu vypracovanou otázku
• blog ♥
Ps. Co vás baví nejvíc sledovat? Dejte mi vědět do komentářů!
- Nikol
0 komentářů