Ahoj, před chvílí jsem se vrátila z Bratislavy, kde jsem strávila den se svým přítelem. Dala jsem mu jako dárek k Valentýnu jízdenky do Bratislavy, kde jsme ani jeden nikdy nebyli. Bratislava je totiž od Brna jen asi hodinu a půl vlakem a docela nás lákala. Neměli jsme v podstatě žádná očekávání a ani žádné plány. Já jsem se předběžně koukala, kolik času nám co zabere, abychom to v pohodě stihli, no a vyrazili jsme.
Vlak vyjížděl z Brna v 8:21 ráno, takže jsme nastavili budíky a vyjeli. V Bratislavě jsme byli kolem desáté. Já jsem si potřebovala ještě vyřídit průkaz studenta v Bratislavě, abych mohla jezdit na Slovensku zdarma vlakem. Bylo to trochu složité, ale nakonec jsme to zvládli vyřídit. Když jsme se tedy vydali do města, šli jsme tak nějak za nosem. Prohlíželi jsme si nejrůznější domy a povídali si o všem možném.
Najednou jsme narazili na branku, která vedla do jakéhosi parku. Celkem se nám to zalíbilo, šli jsme tam a zjistili, že jsou to prezidentské zahrady. Stejně jako ve Vídni i tady nebylo nic rozkvetlé, takže si myslím, že na jaře nebo v létě to bude ještě mnohem hezčí, ale i tak se nám tam líbilo. V těchto zahradách je také prezidentský palác. Ten jsme potom viděli i z druhé strany, té čelní. Před prezidentským palácem jsou stráže a před bránou je jakási fontána, která ale teď v zimě neměla žádnou vodu.
Dál jsme se opět vydali za nosem a rozhodli se následovat hrad. Známý Bratislavský hrad je must-see. Chtěli jsme ho vidět a vylézt nahoru, jen jsme nevěděli kudy. Přišli jsme totiž z nějaké boční strany a chvíli hledali, jak se dostat až nahoru. Když jsme to konečně našli (kolem chrámu sv. Mikuláše), okouzlil nás výhled na město a staré hradby. Opravdu nádhera, spousta věžiček, činžovních domů a tak nějak se mísí historie s moderní architekturou. Šplhali jsme ale ještě dál do kopce až k hradu samotnému. Dostali jsme se opět do zahrad, které byly krásné. Opět, v létě musí být ještě hezčí a místo suchých keřů bychom se kochali zelení. Tak či tak to byla nádhera! Byla nám docela zima, protože foukal hrozný vítr a já pořád vymýšlela, co mám dělat s vlasy, haha.
Dostali jsme se také k přední straně hradu, kde jsme narazili na (troufám si říct) stovku lidí, kteří fotili, natáčeli, pózovali... A my se k nim přidali, haha. Protože výhled na Dunaj byl krásný! Viděli jsme vyhlídkovou věž UFO, park, ale také paneláky a elektrárny... No jo, realita je realita. Každopádně se nám tam moc líbilo a dokonce vylezlo i sluníčko, takže nás alespoň pocitově ohřálo.
Chtěli jsme se původně podívat právě i na výhled z UFA, ale nakonec jsme se rozhodli s tím neztrácet čas a jít se raději najíst do města. Takže cestou jsme se kochali pohledy na krásné uličky v centru a vybírali, kam půjdeme. Zašli jsme si také do obchůdku se suvenýry, kde jsme si vybrali nějaké magnetky na památku. Sbírám je ze všech míst, které jsem navštívila a jsem celkem vybíravá, haha. Z minulého výletu do Vídně jsem si žádnou neodnesla, ale to jen proto, že už jsem ji navštívila dříve a magnetku tak vlastním už pár let. Cestou k restauraci jsme náhodou narazili na Čumila. A fotka nesměla chybět.
Našli jsme restauraci a moc se nám líbila. Mohli jsme si dát denní menu za 4,50 €. Jenže nedali, protože v nabídce byla houbová omáčka, já houby nejím a stejně jsme měli chuť na něco jiného. Já jsem si nakonec dala kuřecí grilovaná prsa se sýrem, k tomu hranolky a salát. Měla jsem ještě čaj z ručně sbíraných bylinek z Horehronia. Přítel měl ledový čaj a tortilu s kuřecím masem, zeleninou a dresinkem. Po vynikajícím obědu, který jsme zhltli během chvilky (měli jsme už hlad), jsme si dopřáli i dezert. Přítel si dal jahodové smoothie s bílou čokoládou, já jsem šla do klasického krémeše. A byla to mňamka. Dohromady jsme zaplatili 28 € i se spropitným a nelitujeme ani centu! Bylo to fakt výborné, obsluha milá a prostor krásný.
Po jídle jsme se vydali dál uličkami Bratislavy, narazili jsme na různé obchůdky, hezké domy, něco jsme si prošli a pokračovali dál. Neustále jsme se schovávali před deštěm, po jídle jsme už sluníčko neviděli. Takže jsme procházeli candyshopy, knihkupectví, potraviny, second-handy, obchody s oblečením... Zkrátka vše, co se naskytlo po cestě. Došli jsme až do Medické zahrady, kterou jsme si taky prošli a shodli jsme se, že do měst ve střední a severní Evropě budeme jezdit v létě. V zimě se jezdí do jižní Evropy! Poučení pro příště... Prošli jsme si taky ,,Obchodnú" a nakoupili sladkosti na ochutnávku. Nakonec jsem ještě byla v Gatu a koupila si ve výprodeji svetr. Odolala jsem košili a nechala jí tam. Ale krásný žlutý svetr, v mojí velikosti, ve výprodeji za 15 € a poslední? To bylo znamení, musel být můj.
Najednou se blížil čas jet domů, takže jsme se prošli ještě k Michalské bráně a pak zamířili rovnou na nádraží. Cestou už začalo zapadat sluníčko a viděli jsme krásně zbarvenou oblohu. Nohy nás už neskutečně bolely, byli jsme unavení a na nádraží o něco dřív než jsme plánovali. Nakonec měl vlak ještě zpoždění, ale to už nás nerozhodilo. Ve vlaku jsme seděli s asi 50letým pánem, který si s námi povídal a cesta nám tak rychle utekla.
Teď už jsme v Brně a myslím si, že jsme si den moc užili. Bylo hezké vyjet na výlet na jeden den (do šesti večer nám to stačilo), poznat něco nového, nikam nepospíchat a řídit se instinktem. Bratislavo, budeme se těšit příště, díky!
Hezký víkend všem!
Nikol <3
