Ahoj, po víc než měsíci jsem se odhodlala sepsat článek na blog. Přiznám se, že je to pro mě teď složitější se psaním, protože toho je hodně do školy, řešila jsem nějaké menší problémy v osobním životě a tak nějak jsem neměla chuť nic psát. Což je škoda, protože jsem upravila vzhled blogu a konečně povolila komentáře (protože jsem si za ty roky nevšimla, že je mám zakázané🙈). Dnes jsem se ale rozhodla, že nebudu negativní, ale naopak se zaměřím na moje oblíbené snění.  Dnešní článek tedy bude o knihách, které bych si chtěla pořídit. A že jich bude...

Pravda je totiž taková, že jsem blog chtěla psát původně o knižkách. Jenže nejdřív jsem se styděla, protože mi přišlo, že nečtu dostatečně kvalitní literaturu. Pak jsem pochopila, že o to nejde, ale zase mi přišlo, že o knížkách neumím psát nic jiného, než že si mi líbila a opsat anotaci... Rozhodla jsem se, že budu psát tipy na knihy, ale najednou měla čtecí krizi, a tak nějak jsem si nikdy nenašla dost času na čtení. No a teď? Seznam knih co bych si přála se stále rozšiřuje, ale když se mě na to někdo zeptá, tak vždy zapomenu. Rozhodla jsem se tedy si můj seznam přání sepsat. Doufám, že až to uvidím sepsané, utřídím si priority, jakou knihu si pořídím jako první, až budu mít čas číst a peníze na ten nekonečný seznam...

Moc ráda čtu knihy, u kterých si odpočinu a pobavím se, nebo které mě nějakým způsobem inspirují díky příběhu nějaké osobnosti apod. Všechny tyhle knížky mě lákají, ale Sama sobě majákem už bohužel nejspíš neseženu, protože je autorka už neprodává... Kdybyste náhodou měli výtisk doma a už o něj nestáli, dejte mi vědět do komentářů nebo do zprávy na instagram @nikolsamec :) Díky!

Ahoj, venku je hrozně krásně a mně už se stýská po dnech na sluníčku. Každý den se snažím projít se alespoň s Deasynkou po poli, kde strávím půl hodinky až hodinu. Já se celý den učím, takže když vylezu aspoň na chvíli ven, jsem nadšená snad úplně ze všeho.

Jsem moc vděčná za to, že mám blízko aspoň kousek přírody. I když jsem "paneláková" holka, moc si užívám možnost vyběhnout ven na pole kochat se aspoň kytičkama a sluníčkem.

Dneska jsem si všimla, kolik různých odstínů zelené člověk v přírodě objeví... To je jako z obrázku!

Teď přichází období pampelišek, které mám ráda. Je to sice vlastně plevel, ale líbí se mi, jak rozzáří trávu kolem. Navíc je mám spojené s dětstvím, medem a nakonec s přáním. Dodnes ráda sfoukávám odkvetlé pampelišky. Ale přeci jen mít žluté oblečení od lítání venku je ještě lepší.

Tahle fotka je ze včerejška, kdy jsem zkoušela fotit foťákem, ale popravdě mi to moc nejde... Navíc by se na takové záběry hodil lepší objektiv, haha. Takže jsem nakonec zůstala věrná svému telefonu a dnes zkoušela fotit z něj.

Baví mě hrát si se zaostřením a tyhle detailní záběry jsou na to nejlepší. Výsledek není ani zdaleka dokonalý, ale líbí se mi to o něco víc než z foťáku.

Včera jsem si taky malovala nehty a jsem z nich nadšená. Vsadila jsem na jednoduchost, ale zvládla jsem nějak udělat pevnější strukturu a zatím drží hezky. Doufám, že mi vydrží aspoň přes víkend, haha.

Stejně mám nejraději ten čas strávený s Deasynkou. Už je to stařenka, ale pořád parťák. Jako stěně absolutně neposlouchala a teď "na starý kolena" nevím, jestli neposlouchá nebo neslyší, haha. Možná jak kdy...

Ve všech těch výhledech a sluníčku jsem se tak trochu ztratila, sundala si boty a prošla se po trávě. To je přesně ta moje část, která si užívá splynutí s přírodou. Jsem moc vděčná za tohle všechno. Je důležitý nezapomínat na věci, které často bereme jako samozřejmost.

Mějte krásný víkend!
- Nikol

Ahoj a krásný pátek všem!

Dnes jsem se tak koukala po svém pokoji a říkala jsem si, jak se v něm cítím dobře a jak jsem za něj vděčná. A pak mě napadlo, že je to vlastně tím, jak se v něm cítím útulně. Takže jsem se rozhodla, že pro vás sepíšu článek o tom, jak si zařídit takové útulné prostředí taky.

Nevím, jak pro vás, ale pro mě je hlavním prvkem pokoje postel. Ta moje je docela hrozná, protože je úplně rozvrzaná a nestabilní, haha. Ale stejně ji mám ráda, protože je veliká, vejde se mi sem hodně polštářů a dek a to já mám ráda. Často dělám v posteli hodně věcí - učím se, koukám na seriály / videa, čtu si a samozřejmě odpočívám. Je pro mě hodně důležité, jak postel vypadá. Nemám ráda náhodné povlečení, chci, aby to k sobě ladilo a líbilo se mi tam. Tento týden jsem si povlékla čerstvě a neznám lepší pocit, než se zachumlat do čerstvých peřin... Doufám, že nejsem jediná, haha.

Chtěla jsem říct, že tento týden jsem se rozhodla pro černobílou kombinaci. Je jednoduchá a hezky ladí. Mám černé prostěradlo, šachovnicové povlečení a pak 3 polštářky. Jeden je kostkovaný černý, další je s nápisem "Readers gonna read" (rozuměj: čtenáři budou číst) a poslední je moje vlastní výroba, kde se píše "Good night princess" (dobrou noc princezno). Vyrobila jsem ho už hrozně dávno spolu s polštářem "Good morning sunshine" (dobré ráno sluníčko), protože mi to přišlo milé a zároveň jednoduché. Dřív jsem mívala v posteli hrozně moc polštářků, většinou dva velké, dva menší a asi pět malých. Od doby, co studuji v Brně jsem je samozřejmě rozpůlila, a tak mám doma jen část. A co mně nemůže chybět (ať už v posteli, na gauči, křesle nebo i židli) je deka. Tentokrát jsem zvolila svou oblíbenou šedou. Dek vlastním několik a všechny jsou naprosto heboučké, zbožňuju je a doporučuju všem pro útulnější domácnost.

Co bych vám ještě doporučila, mít u sebe na viditelném místě nějaké pití, které vám připomene, že pitný režim je důležitý, jak pro vaše zdraví, tak pro produktivitu. Já jsem tentokrát zvolila vodu s pomerančem, který jsem využila i jako svačinku.

Důležité je, obklopit se věcmi, které máte rádi, takže u mě nesmí chybět knížky. Kdykoliv se podívám do své knihovny, mám radost. Vzpomenu si na všechny tituly, které už jsem přečetla, ať už nádherné příběhy nebo dobu, ve které jsem je četla. Zároveň si ale všimnu knih, které jsem ještě nepřečetla a těším se na ně.

 Já mám také ráda různé dekorativní předměty, tzv. lapače prachu, což je tedy neskutečná pravda, a tak jich nechci mít hodně, ale zároveň jsem hodně sentimentální člověk a při třídění věcí mě chytne nostalgická nálada, která mi nedovolí cokoliv vyhodit. Navíc mám ráda všechny obchůdky s dekoracemi do bytu a to mě stojí velké úsilí, abych ho celý nevykoupila, haha. Ráda mám ale ve věcech pořádek, takže místo házení věcí po stole, si je ráda ukládám na předem stanovené místo.

Teď mi v pokoji chybí pro navození atmosféry světýlka, protože je mám v Brně (jako skoro všechno, co mám ráda, haha), ale přesto vám je chci doporučit. Dnes už vyrábí různé druhy, takže si můžete vybrat z hezkých tvarů i z druhu světla, jaké vám vyhovuje. Pro útulný pokoj se hodí tlumené žluté světlo, zvlášť když jde o místnost, ve které se i spí. Nicméně výběr je na vás :)

Tak to by bylo asi z mého pohledu vše. Je asi jasné, že každý má jiný vkus a útulně se budete cítit tam, kde najdete vaše oblíbené prvky. Za mě je to velký prostor, hodně světla, jednoduchý nábytek a doplňky. Jestli máte nějaký tip vy, můžete se podělit v komentářích s ostatními.

Mějte krásný víkend!

- Nikol

Ahojky, jak se vám všem daří? Doufám, že co možná nejlíp. Já se musím přiznat, že mám poslední dny spíš špatnou náladu. Ale hodně mi pomáhá pečení a samozřejmě mlsání něčeho dobrého. (Což asi půjde za pár týdnů dost vidět, haha.) Včerejšek nebyl výjimkou a já narychlo uplácala tenhle koláč. Recept je super jednoduchý, jako vždy u mě na blogu, haha. Ale opravdu to zvládne každý a příprava vám zabere jen chvíli, ale hlavně je naprosto vynikající. Tak jdeme na to!

Co budeme potřebovat:

těsto

3,5 hrnku polohrubé mouky

1 hrnek cukru

1 vejce

1 kypřicí prášek do pečiva

1 vanilkový nebo skořicový cukr

1 margarín

náplň

2 pudinky

3/4 l mléka

3 lžíce cukru

mražené jahody (případně jiné ovoce)

Vymažeme si plech kouskem margarínu a jeho zbytek nastrouháme do mísy. Přidáme všechny ostatní suroviny určené na těsto a pořádně zpracujeme rukama. Nelekněte se, nevznikne vám klasické těsto, ale jen drobenka. Vypadá to jako moučné nedodělané těsto, haha. Tři čtvrtě drobenky vysypte na pekáč a pořádně umačkejte, aby vznikl koláčový korpus bez mezer.

Dále vytvořte pudink klasicky podle návodu (rozmíchejte část mléka s pudinkem, druhou část oslaďte a přiveďte k varu, nakonec přidejte i pudink a míchejte dokud nezhoustne). Hotový pudink nalijte na připravené těsto, naskládejte navrch ovoce a nakonec posypejte drobenkou, která vám zbyla.

Zapečte v předehřáté troubě na 180°C a 45 minut (nebo dokud nebude drobenka nahoře dozlatova). Dobrou chuť!

Krásný sobotní večer!

Jak zvládáte "karanténu"? Já musím říct, že už mi chybí Brno, škola i kamarádi a rádio <3, ale jinak zvládám "samotu" celkem dobře. Ozvalo se totiž moje introvertní já, které si užívá chvíli o samotě. Ráda peču a vařím, poslouchám podcasty, čtu knihy a sleduji seriály a videa. Sama ráda tvořím a mám dost věcí do školy, takže se rozhodně nenudím. Ale jarní sluníčko mě láká ven, nebudu lhát. Těšila jsem se na čtení u Špilasu a procházky po Brně. Plánovala jsem toho spoustu. Místo toho ale aspoň trávím čas s rodinou. Proto jsme dnes s rodinkou vyrazili na náš pozemek a opekli si buřta.

Poctivě jsme v rouškách došli až na zahradu a tam rozdělali oheň. Měli jsme kromě buřtů připravené také směsi v alobalu. V té směsi je opět špekáček, pak také cibule a brambory. Je to vynikající lahůdka, kterou musíte vyzkoušet, pokud jste to ještě nezkoušeli. Okořenila jsem to grilovacím kořením a přidala tam kapku oleje. Celý alobal dáte do ohně a necháte ho tam cca 20 minut.

Ale nebyli jsme tam jen, abychom se najedli. Snažili jsme se trochu to tam poklidit. Potřebovali jsme spálit přebytečné dřevo a chroští. Vznikal nám tím chvílemi obrovský oheň.

Doufám, že se v téhle době taky snažíte přijít na jiné myšlenky a nesledujete jen čísla v médiích. Snažte se zůstat pozitivní, načerpejte sílu ze sluníčka a snažte se být pokorní. Všímejte si, čeho si můžete vážit a co dobrého kolem vás je. Naopak zkuste změnit ve svém životě špatné návyky i myšlenky.

Můj dnešní seznam vděčností:

1. sluníčko

2. rodinná snídaně

3. čas strávený venku

4. Deasynka

5. vůně ohně

Přeji vám hodně zdraví a síly <3

- Nikol

Ahoj, nepochybně v dnešních dnech trávíte spoustu času u vaření a pečení. Já sama ráda něco vymýšlím nebo jím, haha. No a dnes jsem sice neplánovala fotit recept, takže nemám extra fotky, ale jídlo, co jsme dnes připravovali k obědu, bylo tak výborné, že se o recept musím podělit :)

Jde o recept na těstoviny dělané na styl lasagní. Já osobně měla lasagne asi dvakrát v životě a moc mi nechutnaly. Nicméně tyhle těstoviny byly lahůdkou. Něco mezi boloňskými špagetami a lasagnemi.

co budeme potřebovat:

těstoviny

mleté maso

rajčatový protlak

cibule

koření (sůl, pepř, muškátový oříšek, bazalka, oregano) a olej

mléko

máslo

mouka

Nejprve si uvaříme těstoviny. My zvolili penne a použili jsme rovnou celé balení. Budou se zapékat v pekáči, tak aby jich bylo dost. Mezitím, co se těstoviny vaří, začneme s masem. Nejprve si na oleji osmahneme cibulku a přidáme mleté maso. Použili jsme 500 g hovězího. Když se maso začne zbarvovat přidáme rajčatový protlak a koření. Samozřejmě dochucujte podle vaší chuti, my jsme přidali sůl, pepř, muškátový oříšek, bazalku a oregano. Nechali jsme dodělat maso a dodali vodu, aby nám vznikla omáčka. Promícháme těstoviny s masem a omáčkou.

Začali jsme tvořit bešamelovou omáčku. Půl litru mléka jsme ohřívali cca 5 minut, a pak nechali trochu vychladnout. Důležité je, aby se mléko nevařilo, a tak je lepší ohřívat na menším plameni. Zatímco mléko chladne, připravíme si jíšku. Rozpustíme cca 50 gramů másla a přisypeme mouku. Promícháme pořádně, aby nevznikly hrudky, a když částečně zezlátne, začneme přidávat mléko.

Jakmile vznikne hustá omáčka, můžeme dát vše do pekáče. Těstovinovo-masovou směs vysypeme do pekáče a navrch rozetřeme bešamelovou omáčku. Pečeme cca půl hodiny v troubě na 180°C. Zkrátka do chvíle, kdy vrch zezlátne a vše se vám bude zdát hotové :)

Z pekáče nám vzniklo cca 9 porcí. Bylo to opravdu vynikající a doporučuji vám to vyzkoušet. Mějte se krásně a dejte vědět, jestli to vyzkoušíte :)

-Nikol

Vzpomínáte si, jak jsem si v říjnu nechala ostříhat vlasy? Upřímně to bylo spontánní rozhodnutí, nelituju ho, ale po chvíli mi začaly chybět moje dlouhé vlasy. Ostříhala jsem si je kvůli tomu, že byly zničené - kvůli nedostatečné péči, častému barvení, tepelné úpravě apod. Mým cílem tedy není jen nechat narůst vlasy, ale hlavně vylepšit jejich kvalitu.

moje vlasy teď vypadají takto - vlnité, odrostlé, delší

Vlasy jsem si od té doby barvila jen jednou, jde to teda hodně vidět na odrostech, ale snažím se nechat je dýchat. Pořídila jsem si šampon a kondicionér od Yves Rocher, který by měl pomoci proti vypadávání vlasů. Šampon už jsem vypotřebovala někdy v lednu a musím říct, že jsem z něj byla hodně nadšená. Já jsem vždycky vylezla z vany s hrstí vlasů v ruce. A díky tomu šamponu se to opravdu přestalo dít, což jsem upřímně nečekala. Používala jsem jen ten šampon a kondicionér, vlasy jsem si myla dvakrát týdně a téměř neupravovala teplem. Párkrát jsem samozřejmě použila fén, když jsem musela. A v prosinci jsem používala kulmu - na plesy, vánoční sešlosti apod.

Jak už jsem říkala, šampon jsem přestala používat v lednu, od té doby jsem používala jiný, obyčejný z drogerie, aby si vlasy nezvykly na jeden šampon. Co jsem ale zařadila nově, je arganový olej. Používám ho jednou týdně do vlhkých vlasů a po půl hodině smývám. Vlasy jsou od té doby pevnější a hustější, ale zatím ho používám jen měsíc, tak ho nechci až tak opěvovat. Každopádně jsem slyšela skvělé recenze, tak doufám, že mi pomůže.

Mých pár tipů ale pořád zůstává mimo produkty, ale spíš celkově o péči.

Nepoužívejte zbytečně teplo, když nepotřebujete.

Myjte si vlasy co nejméně, abyste je nepřipravovali o svou vlastní obranyschopnost.

Nečešte si neustále vlasy, zbytečně se lámou. (Ideálně je češte před mytím, ne po mytí)

Nebarvěte se každé tři týdny, bohatě bude stačit i za osm týdnů. (Já jsem si vlasy barvila naposledy 30.11.2019, haha, ale odrosty už mám hrozně dlouhý, to jen že jsem to pořád odkládala...)

Podle mě mi vlasy celkem narostly. Nejlépe to poznám na culíku a drdolu, který mi ze začátku nešel udělat, teď zvládnu i vysoký culík na vrchu hlavy.

vlasy před ostříháním

(často se mastí, vypadávají a cuchají se - dlouhé do půlky zad)

vlasy po ostříhání

(lesklé, řídké, kroutí se - krátké sotva na ramena)

vlasy teď v březnu

(hustější - střední délka cca ke klíční kosti až nad prsa /podle zakroucení/)

S kvalitou vlasů jsem teď mnohem spokojenější a doufám, že mi to vydrží, i když ještě víc povyrostou.

Mějte se krásně,
Nikol <3