Ranní rutina je podle mě hodně důležitá. Přeci jen to, jak nastartujeme náš den, ovlivní, jak bude pokračovat. Já sama nemám svou ranní rutinu úplně vychytanou, ale snažím se na tom postupně pracovat. Přiznám se, že moje ráno vypadá jinak, když jsem dopoledne doma a jinak, když jdu do školy nebo do práce. Možná je časem dokážu sloučit. Pojďme se podívat, jak by vypadala moje ideální ranní rutina a co z toho zvládám už dnes.

Ráno je základ dne, proto bychom ho neměli začínat negativně. Ráda bych se ráno probudila s úsměvem na tváři, ale co si budeme povídat.. Ráno bohužel začínám tím, že se podívám na mobilní telefon. Chci se to časem odnaučit, ale zatím spím vedle mobilu, používám ho před spaním a hned po probuzení. Na tom musím hodně zapracovat, protože je to hrozný zlozvyk. Mám mobil u sebe přes noc hlavně proto, že na něm vidím čas a zvoní mi tu budík. Pořídila jsem si klasický budík, ale v noci, když se chci podívat na čas, je tma, abych ho viděla na ciferníku a budík se snadněji zapíná i vypíná na mobilu. Ale slibuji, že se budu snažit to změnit. Tak či tak ráno začínám ideálně budíkem i ve dnech, kdy vstávat nemusím. Já jsem totiž velký spáč, takže jsem schopná spát i do desíti.

Ideální je začít ranní rutinu už večer. Jít spát brzy a dopřát si 7-8 hodin spánku je pro mě zásadní, abych dosáhla zaslouženého odpočinku.

1. JSEM FRESH - sprcha mě vždy osvěží a probudí, takže ráno je pro mě ideálním začátkem dne, zatímco večer po ní nemohu usnout
2. ČISTÝ START - pro mě je skvělý pocit čistoty právě ráno, kdy začínám nový den, protože mám pocit, že můžu začít s čistým štítem a nečistotu spolu se starostmi nechávám za sebou (chápu, že mnoho lidí to vnímá stejně jen večer nebo si nedokáže představit vlézt do postele ,,špinavý" ale já to vnímám jinak)
3. VLASY - pokud si chci umýt vlasy, znamená to, že si s nimi musím něco udělat, aby nějak vypadaly, což se mi večer buď nechce nebo nechci rušit okolí, a tak jdu spát s mokrými vlasy, které další den vypadají otřesně, ale za to ráno si je mohu upravit podle potřeb

Ahoj..

Dlouho jsem se tu neobjevila a, i když mě to štve, tak jsem odpočinek od všeho potřebovala jako sůl. Blog je pro mě místo, kam píšu, abych ze sebe dostala nějaké myšlenky, zlepšila se v psaní a asi i proto, že jsem v minulosti vždycky nějaký psala a tenhle si držím docela dlouho, se cítím dobře, když napíšu nový článek. Jenže taky v tom začínalo být dost stresu. Chtěla jsem napsat článek jen proto, aby nějaký byl. A zjistila jsem, že nemám o čem psát. Ne, že by se nic nedělo. Jen jsem to tak moc nechtěla sdílet, jen jsem si vychutnávala ty chvíle. Ale teď jsem načerpala síly a ráda Vás vrátím do obrazu. Takže kde jsem byla a co jsem dělala?

Po maturitě jsem chodila do práce a v půlce června přijela má rodina. S tetou z Ameriky (= Janka) jsem byla v Praze a bylo to super. Byli jsme se projít po hlavních památkách a ukázali strejdovi všechna místa, která viděl na YouTube u Honest Guide. Bylo to moc super, Praha je samozřejmě krásné město, ale největší zážitek měli moji příbuzní z placených záchodů (to nechápali) a z žebráků. Den jsme si ale užili pořádně. Sluníčko nám svítilo tak, že jsem se stihla spálit, ale to jsem prostě celá já.

 

Po víkendu v Česku jsem a nimi jela na Slovensko, ale stavili jsme se na noc v Brně, protože mě tam čekal zápis ke studiu. Takže ano, je to oficiální, je ze mě studentka Masarykovy univerzity. Hrozně se těším na nové období, zároveň mám samozřejmě strach, ale vím, že to k tomu patří. Brno jsem si užila a pak už jsme směřovali na Slovensko, kde jsem byla skoro měsíc u babičky.

Ze Slovenska už jsem frčela domů a docela se těšila. Přeci jen jsem skoro měsíc neviděla přítele, kamarádky ani rodiče a mou fenku Deasy. Takže když jsem přijela domů, užívala jsem si hlavně jejich přítomnost, ale taky domácí prostředí. Jakmile jsem přišla domů, dočetla jsem knihu Obsidio, poslední díl série Illuminae, která mě neskutečně bavila. Poslední díl jsem rozečetla po maturitě. Byla to první věc, kterou jsem si koupila za odměnu, hned v úterý po maturitě (maturovala jsem v pondělí). Do napínavého finále knihy jsem se dostala jednoho dne asi ve tři ráno a únavou jsem to nedokázala dočíst. Jenže pak nebyl čas a odjela jsem na Slovensko a protože to je opravdu velká kniha, netahala jsem ji s sebou. Když jsem přijela, byla vhodná doba na dočtení. Což jsem udělala hned po příjezdu, než jsem usnula na 12 hodin v kuse, hh. Taky jsem slavila narozeniny, bylo mi dvacet, tamtadá... A pořád se cítím jako dítě, hh. Dostala jsem k narozeninám krásné dárečky od kamarádů (university startér pack, jídlo, hrnek, peněženku, kosmetiku, prostě vše, co si dívka může přát, <3) a od přítele mimo jiné dvě knihy, které jsem si moc přála. První z nich je Travel Bible, kterou jsem chtěla už roky a těším se až se do ní začtu. Druhá z nich je Nikdynoc, kterou jsem samozřejmě ihned začala číst. A hrozně to žeru! Ale abyste si nemysleli, že si jen užívám, byla jsem taky v práci. S návratem přišli totiž i povinnosti. I když já chodím jen na brigádu, tak Tesco mě celkem otravuje. Ale na druhou stranu je to dobrý způsob, jak si naplnit čas a mít za to nějakou odměnu. Zajímalo mě, jestli máte nebo jste měli brigády v mládí, určitě mi dejte vědět do komentářů!

Ještě mě toho ale spoustu čeká. Tento týden už mám za sebou výlet do Plzně, kde jsem byla už párkrát, ale pořád mě to baví (a pořád nemám magnet, což je u mě hodně divný!). Kromě náměstí a hezkých uliček stojí za návštěvu určitě i Zoo, kde jsem sice tentokrát nebyla, ale pamatuju si, že se mi tam líbilo, byla jsem tam dvakrát, hh. Hodně času teď trávím s přítelem. Ať už procházkami nebo jednoduše filmy či čtením.. Je nám fajn a užíváme si čas strávený spolu. Dnes jsme byli v kině na filmu Spiderman: Daleko od domova. No můžu Vám říct, že jsem brečela už od začátku, kdy se na plátně objevilo logo Marvel. A pokud jste viděli Avangers Endgame, tak asi chápete proč. A jestli jste byli na Spidermanovi, tak mi napište, jak se Vám to líbilo, protože mě moc! Byla jsem nadšená. Doufám, že Marvelu prodlouží smlouvu a uvidíme osud našeho mladého Petera Parkera. Zítra má kamarádka narozeniny, taky dvacet, takže jdu večer na oslavu. Už jsme starý, ale jak říkám, připadám si pořád stejně. Přeci jen jsem byla v kině na Spidermanovi, i když to by ještě šlo, když je to komiksovka. Ale v sobotu, dámy a pánové, jdu na Lvího krále. Je to tak. Ale přiznejte, že jdete taky anebo mi závidíte, haha! Ale ne, dělám si legraci. Já se za to nestydím, protože mi přijde dost cool udělat remake pohádky (podotýkám mě nejoblíbenější) s reálnými zvířaty. Těším se moc. A co bude dál? Jedeme s přítelem příští týden do Itálie, pak do Krkonoš, a pak...se uvidí. Určitě dám ještě vědět :)

Tak fajn, to by bylo k mému životnímu updatu úplně vše. Doufám, že Vás to nějak inspirovalo nebo pobavilo, budu ráda za jakýkoliv komentář nebo zprávu. Pokud by někoho zajímalo, co dělám, funguju na Instagramu pod jménem @nikolsamec, takže se určitě můžete podívat a sledovat mě. Omlouvám se,M pokud tu jsou  nějaké překlepy, tento článek píšu na mobilu a bez přípravy, čistě si vylévám srdíčko.  Mějte se krásně a mějte se rádi.

PS. Žijte životy, pro které stojí za to zemřít. - Akta Illuminae

PS2. Buďte milí k sobě samým, k sobě navzájem a k přírodě. Má to smysl. - já

S láskou,

Nikol♥

Dlouho tu nebyl žádný článek, já vím.

Měla jsem toho hodně a navíc procházím obdobím změn, takže často jen přemýšlím, co se svým životem budu dělat.

A tak jsem tu a píšu seznam vděčností, protože to mi zatím pomáhalo. Takže pokud někdo z vás taky přemýšlí a přemýšlí a začíná ho z toho bolet hlava, může zkusit tohle. Napsat seznam vděčností.

Za co jsem dnes vděčná já?

• zacvičila jsem si jógu - to bylo super, uklidnilo mě to a měla jsem ze sebe dobrý pocit

• pomohla jsem babičce - maličkosti jako nákup, vyndání myčky a pověšení prádla ušetřilo mé babičce práci, takže jsem ráda, že jsem mohla pomoci

• viděla dobrý film - The Space Between Us, doporučuju, moc hezký film, bavilo mě to

• byla jsem s rodinou

• udělala si nehty

• odpočinula si

Těším se, co mi následující měsíce ještě přinesou, snad to bude hlavně dobré.