Nikola Samcová
  • Home
  • O MNĚ
  • Sociální sítě
  • Kategorie
    • Lifestyle
    • Cestování
      • Rhodos
      • Evropa
      • USA
      • Česko
      • Tipy
    • Jídlo
    • Knihy
  • Kontakt
Sny se plní! Zapište si to za uši nebo radši někam, kde na to uvidíte každý den, protože já jsem toho živým důkazem. A jestli máte někdy pocit, že všichni o těch snech mluví až vás to otravuje, tak je to taky v pořádku. Já jsem ten pocit taky měla. Mám, někdy... Takže, jestli máte třeba pocit, že všichni mají ty velký sny a vy žádnej nemáte, tak se nebojte a čtěte dál! :)

Chtěla bych vás uvést trochu do obrazu, i když tady na blogu si tzv. "vylívám srdíčko" celkem pravidelně, hh. Jen chci v rychlosti zmínit, že ani já nemám velký sny... Plány do života, velký cíle. A jednu dobu mě docela drtilo, když mnoho influencerů a podobných ikon mluvilo o snech a jak si je plnit. A hele, tady jsem a dělám to stejný. Jenže já jsem taky jen obyčejná holka, která má svý malý sny, ale nic světobornýho. Sama nevím, co chci a hledám se neustále. Ale přeci jen mám, stejně jako každý, nějaká malá přání, která si chci plnit. A to jsou možná ty ohraný sny. 

Ku příkladu moje sny/cíle/přání (nazvěte to, jak chcete) byly: odmaturovat, dostat se na žurnu v Brně, vysílat na Radiu R... A tyhle sny se mi splnily! Ne jen proto, že jsem si to vysnila. I když to je první krom, vysnít si to. Dál jsem tomu moc a moc věřila, makala na sobě a na tom snu a nakonec toho dosáhla.

Dream. Believe. Work hard. Win.
(Sni. Věř. Pracuj tvrdě. Vyhraj.)
Těchto pár slovíček jsem si jednou napsala na papír, protože jsem sháněla hezký citát, se kterým bych se ztotožnila a který bych si mohla vystavit na stůl. A tak vznikl tenhle můj malý citát, který mi stojí na stole dodnes a píšu si ho všude, abych na to nezapomínala, protože to je celkem snadné.

Dnes bych chtěla napsat právě o tom snu "vysílat na Radiu R" a na závěr možná popřemýšlet o mých nynějších snech. Moje vize byla jednoduchá. Dostat se na Muni, kde funguje Radio R a tam vysílat svůj pořad. Tenhle nápad jsem dostala už dávno, asi ve chvíli, kdy jsem se dozvěděla o Masarykově univerzitě. Můj výběr vysoké školy byl totiž hodně dlouhý běh. Protože jsem z osmiletého gymnázia, začala jsem přemýšlet o vysoké už asi v kvartě (či-li v deváté třídě), což neříkám, že je normální, protože nejspíš není, hh. Ale ve chvíli, kdy moji vrstevníci vybírali střední školu, já věděla, že chci zůstat na gymplu, ale nevěděla jsem, co po gymplu. Na vysokou školu jsem původně "chtěla" do Prahy, ale vlastně jsem tam nikdy nechtěla žít. Jen to dávalo smysl, protože Praha je blízko mého rodného města, ale moc se mi tam nelíbí. Na výlet super, ale na žití to není pro mě. Ale našla jsem si tam obor mezinárodní vztahy. Věděla jsem každopádně, že jedna přihláška nestačí, takže jsem hledala tento obor někde jinde. A narazila jsem na Masarykovu univerzitu. A ta se mi hodně zalíbila a začala jsem přemýšlet i o Brnu, což se mi zalíbilo mnohem víc než Praha. A tak jsem se v oborech na Muni začala trochu víc hrabat a našla právě mediální studia a žurnalistiku. A do tohoto oboru jsem se prostě zamilovala. Říkala jsem si, že jak jsem byla nešťastná, že nikdy nenajdu to, co mě baví a nevím, co budu studovat, tak jsem přeci jen našla. A musím říct, že dlouho jsem nic tak moc nechtěla jako tohle. A protože jsem začala zjišťovat informace o škole a jezdila jsem na dny otevřených dveří apod., narazila jsem na spolky a mimoškolní aktivity nabízené na Muni a objevila jsem Radio R!


Radio R je tzv. "studentské rádio" - i když to je celkem zavádějící název, protože tu nemusí vysílat jen studenti (a ani nevysílají jen studenti)! Radio R je prostě nekomerční rádio s vlastní atmosférou. Nehrajou klasické písničky a pořady jsou různé. Téměř každý nápad je tu realizovatelný. Navíc mě to hrozně baví. Přišlo mi to zajímavý a hned jsem toho chtěla být součástí. A šla jsem si zatím. Poslouchala jsem nahrávky (tenkrát jsem nevěděla, že existují podcasty, ale v podstatě tak to u funguje), sledovala web i sociální sítě, makala jsem na svém projevu i strachu z vystupování, snažila se dostat se na školu (přestože to není podmínkou pro přijetí do rádia) a nakonec se přihlásila na konkurz, postoupila a teď jsem tady!

Vysílám na Radiu R!
A nejsem v tom sama - vysílám s Léňou, kamarádkou ze žurnalistiky.
Náš pořad se jmenuje Všechno a nic!

Vysíláme každé úterý od 15:00 na www.radio-r.cz a nahrávky dáváme na mixcloud, sdílíme na facebookové stránce a na instagramu. Takže nás určitě nezapomeňte sledovat a hlavně poslouchat!


A o čem že ten náš pořad vlastně je? O všem a o ničem, hh. Vysíláme o tématech, které se nás nějak týkají, o kterých chceme něco říct. Probíráme např. vzdělání, sebelásku, jídlo, cestování, ale i naše zážitky a vzpomínky. Hodně se smějeme a mluvíme tak, jak umíme. Jestli máte nějaký nápad nebo otázku, nebojte se napsat, rády odpovíme! :)

A jaké to je vysílat v rádiu? Zábavné, vzrušující, strašidelné, krásné... Prostě zajímavé! Myslím, že mi to dá spoustu zkušeností, můžu se toho hodně naučit a hlavně mě to hrozně moc baví. Tak nějak nevím, co přesně k tomu dál říct. Snad jen to, že tenhle sen se mi splnil a jsem za to neskutečně vděčná! Taky jsem vděčná za Léňu, protože se s ní vysílá fakt hodně dobře a celkově jsem v ní našla dobrou kamarádku <3, děkuju!


Na závěr bych ještě chtěla zmínit, jak vypadají moje další cíle... Protože jsem si tak nějak všechny letošní cíle splnila, je na čase vytvořit další. Nejsou to opět nějaké velké sny, spíš malá přání, ale přesně ta jsou asi nejdůležitější, protože vytvářejí naši cestu. Čeho si přeju v blízké době dosáhnout?
  • dokončit semestr úspěšně (čti: přežít zkouškové období) - to je asi můj nejdůležitější cíl
  • psát pravidelně na blog
  • vysílat pravidelně v rádiu
  • přihlásit se na work and travel
  • přihlásit se na erasmus
  • přečíst do konce roku alespoň dvě knihy
A to je pro dnešek vše! Doufám, že to dávalo smysl, protože jsem tento článek chtěla napsat už déle a jsem plná pocitů a píšu to dost narychlo, ale aspoň to máte takové autentické, hh.

Mějte se krásně. Přeji Vám úspěšný listopad!

S láskou,
Nikol <3 !


Jsou dny, kdy si člověk v menze prostě žádné jídlo nevybere. Navíc jakožto chudý student si nemůžete dovolit každodenní restaurace, takže co jiného zbývá než si uvařit.. Jenže když bydlíte na koleji nebo prostě nemáte tolik času, musíte vařit něco rychlého bez delší přípravy. A protože jsem přesně něco takového hledala i já, rozhodla jsem se sem sepsat dva recepty na rychlá jídla. Navíc jsou to vegetariánská jídla, protože s masem člověk většinou stráví více času... Tak jdeme na to!


Nákup potravin jsem vzala v zeleninovém duchu, ale nebojte, zas tak zdravě se nestravuji. Nakoupila jsem i nějaké sušenky, hh. Rozhodla jsem se udělat brokolicové placičky a zeleninové hranolky. Obojí se tváří zdravě, ale v podstatě záleží na vás, jak recept pojmete.. Ještě bych chtěla upozornit, že opravdu nejsem kuchařka a vlastně ani moc vařit neumím, takže moje postupy berte s rezervou. Recept je určen spíše pro lidi, jako jsem já, kteří se teprve učí a hledají něco jednoduchého, lidsky popsaného.

BROKOLICOVÉ PLACIČKY

suroviny:
1/2 brokolice
2 brambory
1/2 kostky eidamu
3 vejce
koření na dochucení (sůl, pepř)
případně olej


Nejprve jsem si uvařila brokolici. Povařit ji stačí jen chvíli, protože ji pak ještě zpracujeme, stačí jen, aby změkla. Poté brokolici scedíme a necháme trochu vychladit. Mezitím si nastrouháme brambory do misky.


Do misky přidáme i nastrouhaný sýr a tři vejce. Mezitím vychladlou brokolici také nastrouháme do misky. Okořeníme směs podle chuti. Já přidala jen sůl a pepř - v jednoduchosti je krása. Dal by se přidat i česnek nebo nějaké bylinky. Všechny ingredience spolu promícháme. Je důležité, aby se směs spojila.



Promíchanou směs už můžeme zpracovat. Pomocí lžíce nabírejte a vytvořte placičku. Já osobně jsem smažila na pánvi, ale samozřejmě zdravější verze by byla pečená v troubě. Můžete to také zkusit, ale pozor, musíte péct / smažit na mírném stupni. Pokud byste zvýšili teplotu rovnou, placičky budou zvrchu sice dohněda opečené, ale uvnitř surové a tekuté. Já smažila na stupni 2 - trvalo to déle, než jsem je opekla, ale stálo to za to. Hotové budou ve chvíli, kdy na povrchu trochu zhnědnou.




Podávat můžete jako hlavní jídlo nebo přílohu. Dobrou chuť!





ZELENINOVÉ HRANOLKY

suroviny:
1 řepa
1 batát
2 brambory
1 zakysaná smetana / jiný dip
koření dle chuti
případně olej

Tento recept je spíš takový punk. Nemám nafocený postup ani jsem nepostupovala podle nějakého receptu, spíše jsem improvizovala. Recept je to samozřejmě jednoduchý, berte to spíše jako tip na lehkou večeři nebo svačinku.

Řepu a batát oloupejte, veškerou zeleninu nakrájejte na hranolky. Vložte zeleninu na pečící papír na pekáč, okořeňte podle chuti (já opět použila sůl a pepř, v podstatě nic jiného skoro nepoužívám, zvlášť tady na koleji, ale vy můžete použít opět nějaké bylinky nebo například kmín, záleží čistě na vaší chuti a preferenci). Můžete po vrchu pokapat olejem, nejlépe olivovým. Poté pekáč dáte do vyhřáté trouby při teplotě 180°C na 25 min. A voilà - zeleninové hranolky jsou na světě. Podávejte se zakysanou smetanou či jiným dipem, podle chuti.



Dobrou chuť!

Pokud nějaký z receptů vyzkoušíte, dejte mi vědět, jak to dopadlo a jestli vám chutnalo. Máte raději jednoduchá rychlá jídla nebo si naopak vaření vychutnáváte?
Krásný večer!

Teď jsem se tak zamyslela a uvědomila si, že jsem se ostříhala... Na krátko.. Asi poprvé od školky... A i když se mi to líbí, tak už mi dlouhé vlasy chybí, haha!


Krátké vlasy si teď užívám, mám je většinou jen rozpuštěné a je to super. Nicméně jsem celý život milovala dlouhé vlasy, proto jsem se také nerada stříhala a měla je vlastně vždy dlouhé. Teď jsem je měla asi po prsa, skoro k pasu. A teď je mám sotva na ramena. A tomu teda říkám změna!
Když si porovnám fotku před s nynějškem.. je to znát, haha.

po

před

Většina holek se stříhá v létě, aby jim vlasy nepřekážely, ale já jsem si v létě užívala nošení drdolů a culíků. Konečně jsem si uvědomila, že i tyto dva účesy jsou plnohodnotné a hezké. Já jsem totiž na účesy trochu úchyl... Jen tak v rozpuštěných vlasech mě často neuvidíte. Většinou si pletu různé druhy copánků, spínám pramínky sponkou apod. Jenže s krátkými vlasy se toho moc dělat nedá. Dokonce ani doma, když si chci dát vlasy do drdolu, aby nepřekážely, mi takto krátké vlasy nejsou sepnout. Na druhou stranu ani tolik nepřekáží, jako ty dlouhé, takže nemám až takovou potřebu je nějak spínat. Doma to vyřeším snadno - čelenkou. Jenže s perleťovými kočičími oušky do školy úplně nechci, haha. Čelenka se mi moc líbí, ale nevěřím si natolik, abych s tím vyšla ven. Paradoxně dát fotku na internet mi nevadí, ale to už je prostě iluze internetu...


Nicméně i pokusy o účesy tu mám. Zaplétaný copánek tak úplně nejde, což můžete vidět hned na první fotce, haha. Culík vypadá také dost vtipně, ale aspoň je takový roztomilý. Sice musí být položený nízko, jinak udělat nejde, ale aspoň něco. Nejideálnější je pro mě použít sponky nebo zaplést jen nějaký pramínek.

copánek

culík

dva pramínky spletené do copánků a sponkami připnuté ke straně hlavy

stejný účes, jen zepředu

copánek spletený z pramínku na jedné straně

Nerada bych vyzněla, že se mi krátké vlasy nelíbí. Já si je zatím užívám, ale sem tam se mi začne stýskat i po těch dlouhých. Ale moje vlásky už byly hodně zničené a potřebovaly regeneraci. Většinou vlasům stačí sestříhat konečky, ale já se nestříhala až moc dlouho, vlasy mi hodně vypadávaly a byly řidší. Proto také omezuji barvení, tepelnou zátěž a zakoupila jsem si šampon Alpecin v lékárně. Je to tzv "hair energizer", což znamená, že by měl vlasy posílit. Měl by pomoct právě v regeneraci a zajistit zhuštění vlasů. Přece jen mi vlasy hodně prořídly od doby, kdy jsem je začala zatěžovat. Vlasy se snažím mýt jen dvakrát týdně, ale většinou to nevydržím a umyji je alespoň třikrát. Příliš časté mytí vlasy totiž také oslabuje. Nejsem žádná vlasová specialistka nenno kadeřnice, jen říkám, co si myslím a co se mi většinou potvrdilo.
ALPECIN Hair Energizer Coffein Shampoo C1 250 ml | kaufen ...
obrázek jsem našla na googlu, ale mám přesně tento

Doufám, že mi vlásky do léta opět dorostou a snad budou zdravější než doposud. Vlasy totiž můžete různě upravovat (barvit, fénovat, žehlit, kulmovat, tupírovat), ale nestojí to za jejich zničení. Zničené totiž budou vypadat hůř, věřte mi. Samozřejmě, že všechny si v pubertě myslíme, že všemu rozumíme lépe než třeba rodiče nebo vlastně kdokoliv. Ale nakonec vám dojde, že všichni měli pravdu. Jenže "hubu si namlít" musíte sami, že jo. Haha.

Tak to je asi vše, co jsem chtěla zmínit ke svým vlasům. Určitě se ještě ozvu, jak se vyvíjí můj boj za zdravé vlasy :) Zatím se mějte krásně! (a pečujte o svoje vlasy)

Nikol <3
Ahoj!

Tento týden jsem si poprvé na koleji vařila! (Když nepočítám špagety s kecupem nebo těstoviny s tvarohem, haha) Nerada vařím ve společné kuchyňce, protože mám pocit, že na mě všichni koukají, jak vlastně neumím vařit, haha. Ale teď o víkendu je tu málo lidi a já jsem se chtěla najíst něčeho normálního.


V týdnu jsem byla několikrát v menze a ku podivu mi dost chutnalo. Od teď budu asi chodit jen do této menzy. Je to Veggie bar kousek od České a je tam moc milý personál. O víkendu tam ale mají zavřeno, tak jsem si v pátek skočila do Lidlu a vymyslela super jídlo.





Chtěla jsem nějaký chutný oběd, který by byl co nejjednodušší na přípravu a zároveň na ingredience. A tak vznikl nápad na kuřecí nudličky na smetaně s kukuřicí a těstovinami. Na koleji jsem kromě soli asolí a pepře neměla vůbec nic, takže jsem musela všechno koupit, ale to mi vůbec nevadilo, měla jsem na to hroznou chuť a taky radost, že si konečně uvařím. Doma jsem si poslední dobou vařila, ale na té koleji se mi nechce. Každopádně nejsem nějaká super kuchařka, v podstatě varitani neumím, pořád se učím. Takže to prosím neberte jako uplny návod. Jen mi přišlo fajn, ukázat vám jídlo, které zvládne opravdu každý. Tak dost okecávání a jdeme na to!

Co budeme potřebovat:
• kuřecí prsa (já jsem použila 400g kuřecích medailonků)
• kukuřice (jedna plechovka)
• těstoviny (mašličky)
• smetana (čerstvá 12%)
• mouka
• olej
• sůl
• pepř
• paprika sladká mletá


Vystačilo mi to na tři porce a zůstaly mi ještě nějaké těstoviny a smetana. Tenhle recept je dost provizorní, protože jsem to ani já nedělala podle nějakého receptu, ale podle odhadu. Vždycky, když jsem se mamky ptala na nějaký recept, odpověděla mi "od oka" a já to nesnášela. No, teď to dělám taky, ale to asi proto, že já sama nemám tu přesnou předlohu a se vším mi pomáhala mamka, takže přesná čísla ode mě nečekejte.

První krok:
Měla jsem jen jeden hrnec, takže jsem si nejprve uvařila těstoviny. Klasicky si dáte do vody olej a sůl a až se voda začne vařit, přihodíte těstoviny, po pár minutách ochutnáte, scedíte a máte hotovo. Asi každý umíte uvařit těstoviny a většinou je na obale i postup, ale přijde mi fajn to popsat i pro úplné nováčky.


Druhý krok:
Do hrnce si nalejeme trochu oleje, můžete použít i cibuli, já ji neměla. Maso si okořeníte, záleží na chuti. Já použila sůl, pepř a papriku. To používám skoro vždy. Dál osmažíte narychlo kuřecí nudličky, aby se zbarvily. Po chvilce přidáte vodu, ale jen tak, aby dorovnala maso. Přidáte přibližně půlku kukuřice a přikrijete pokličkou. Necháte chvilku dusit.





Třetí krok:
Přidejte ještě vodu a druhou půlku kukuřice. Ochutnejte omáčku a případně dochuťte. Připravte si směs na zahuštění omáčky. Smíchejte smetanu s 2-3 lžícemi mouky a pořádně promíchejte.




Čtvrtý krok:
Ochutnejte také maso. Až bude hotové a omáčka bude vřít, přidejte připravenou směs a míchejte, aby se vám nevytvořily hrudky. Nechte ještě chvíli povařit. Odlejte si kousek omáčky do nádobky a přimíchejte cca 1-2 lžíce mleté papriky. Přimíchejte zpět do omáčky.


Pátý krok:
Nechte ještě chvíli povařit, ochutnejte a vypněte. Podávejte omáčku s těstovinami. Dobrou chuť!


Takto jsem postupovala já, možná jsem udělala nějaký krok jinak nebo "špatně". Každopádně mi jídlo moc chutnalo a to je pro mě nejdůležitější. Doufám, že se vám jídlo povede a že vám bude chutnat. Když jsem to zvládla já, tak vy můžete taky! :)

S láskou,
Nikol♥
Novější příspěvky Starší příspěvky Domovská stránka

about me

Nikol, 21 let
Miluju cestování, jídlo, knihy a život. Studuju na Masarykově univerzitě žurnalistiku a ekonomiku. Ráda si plním sny a tvořím.

SUBSCRIBE & FOLLOW

POPULAR POSTS

  • Nedělní výlet na rozhlednu
  • Můj knižní wishlist
  • Jaro v plném proudu
  • Anxiety 01
  • Útulný pokoj
  • Drobenkový koláč s pudinkem | RECEPT
  • Vděčnost#4
  • Photodiary April & May
  • Omdlela jsem na kolejích a další zážitky nejen z Brna
  • Nedělní zamyšlení

labels

  • beauty 2
  • Bratislava 1
  • bydlení 1
  • cestování 6
  • Česko 3
  • ekologie 1
  • Evropa 4
  • filmy 1
  • itálie 2
  • jídlo 6
  • knihy 2
  • lifestyle 41
  • maturita 9
  • myšlenky 13
  • photodiary 1
  • podcast 1
  • rakousko 1
  • recepty 6
  • Řím 2
  • Slovensko 1
  • sny a cíle 8
  • studium 15
  • tipy 8
  • vánoce 1
  • vděčnost 9
  • Vídeň 1
  • vlasy 2
  • vysoká škola 7
  • život 1

new video

e-mail me

Název

E-mail *

Vzkaz *

Všechna práva vyhrazena. Používá technologii služby Blogger.

search

Archiv

  • ►  2021 (1)
    • ►  května (1)
  • ►  2020 (16)
    • ►  června (1)
    • ►  dubna (4)
    • ►  března (5)
    • ►  února (4)
    • ►  ledna (2)
  • ▼  2019 (31)
    • ►  prosince (1)
    • ►  listopadu (3)
    • ▼  října (4)
      • Všechno a nic
      • Dvě rychlá vegetariánská jídla | RECEPT
      • Vlasy, vlasy, kolik je vás asi? | BEAUTY
      • Jednoduché jídlo, které zvládne každý: Kuřecí nudl...
    • ►  září (3)
    • ►  srpna (4)
    • ►  července (3)
    • ►  června (1)
    • ►  května (1)
    • ►  března (9)
    • ►  ledna (2)
  • ►  2018 (3)
    • ►  listopadu (1)
    • ►  července (1)
    • ►  ledna (1)
  • ►  2016 (3)
    • ►  října (3)

Hity měsíce

  • Nedělní výlet na rozhlednu
    Ahoj, konečně jsem se dostala k napsání článku, který chci napsat od neděle. Natáčela jsem tenhle týden i vlog, ale ten vyjde až v neděli 3...
  • Můj knižní wishlist
    Ahoj, po víc než měsíci jsem se odhodlala sepsat článek na blog. Přiznám se, že je to pro mě teď složitější se psaním, protože toho je hodně...
  • Jaro v plném proudu
    Ahoj, venku je hrozně krásně a mně už se stýská po dnech na sluníčku. Každý den se snažím projít se alespoň s Deasynkou po poli, kde stráví...

Instagram

Template designed by OddThemes | Blog designed by Nikola Samcová