....velká životní otázka

Studovat? Co studovat? Kde studovat? Jak se správně rozhodnout?

Víte, popravdě... já vůbec nevím, co mám napsat. Pravda je, že bych chtěla moc studovat mediální studia a žurnalistiku v Brně nebo marketing a PR v Praze. Nebo aspoň myslím. Jenže já nejspíš neumím psát, nemám fantazii, neumím vymýšlet strategie, nečtu noviny, nekoukám pravidelně na zprávy ani neposlouchám často rádio a nejsem extrovert. Můžu teda pracovat v médiích?

Baví mě číst knížky, blogy, příspěvky.. Baví mě research, hledat si informace a detaily, učit se novým věcem a umět toho co nejvíce. Baví mě cestovat, objevovat něco, co neznám, vidět svět na vlastní oči.. Baví mě zkoušet něco nového, vyjít ze své komfortní zóny, baví mě změny.. Baví mě sociální sítě, baví mě fotky, baví mě přemýšlet nad reklamou i fungováním internetového světa.. Baví mě rozebírat hlubší témata, baví mě komunikovat, baví mě překonávat své strachy..

Za svůj život jsem dělala všechno, ale vlastně nic. Hrála jsem na kytaru osm let, zpívala jsem sborově i sólově, chodila do dramaťáku. Doučovala jsem češtinu i angličtinu, pracovala brigádně ve fabrice i v supermarketu. Chodila na advanced angličtinu, na dobrovolnou francouzštinu, udělala nižší stupeň zkoušek z němčiny. A teď to zní jako chvástání, ale nebojte se a čtěte dál. Kytaru jsem vzala do ruky po letech minulý víkend a neumím zahrát ani základní akord, zpívat neumím a došlo mi to prvním rokem na sólovém zpěvu, hrála jsem vždy jen vypravěče, který se četl a nehrál, nikomu jsem známky nezlepšila a učit neumím, normy jsem nezvládala a v obchodě mě to nebaví, na všechny jazyky jsem přestala chodit s pocitem, že tomu stejně nerozumím. A teď to zní jako shazování se, ale tak to opravdu nemyslím.

Už jako malá holka jsem se těšila na vysokou školu. Baví mě studovat, učit se novým věcem, chtěla bych si zažít studentský život. Těším se na to, když na to pomyslím. Samostatnost, volnost, prodloužení startu do dospělého života, nové informace, erasmus, možnosti a příležitosti, noví přátelé, nové město... Za mě studium určitě ano! Jak to máte vy?

Pokud máte někdo nějaké informace o Masarykově univerzitě (mediální studia a žurnalistika) nebo o Karlově univerzitě (marketingová komunikace a PR), tak budu moc ráda, když mi napíšete. Chtěla bych znát rozdíly těchto oborů a těchto škol, reálné uplatnění po škole, šance na přijetí, praxe,... Pomoc! Haha (rozuměj zoufalý smích). Dalším tématem je Praha vs Brno. Cenově, vzdálenost od mého rodného města, vyžití, ale i klid, ubytování, pracovní možnosti.. To by bylo na další článek.. Ale zpátky k tomuto článku.

Píšu to hlavně proto, že možná tu je někdo, kdo také neví, co se sebou. Kdo se hledá a ztrácí. Chtěla bych, abyste věděli, že v tom nejste sami. A že je to v pořádku. Jednou "to svoje" určitě najdeme a pak si o tom budeme vyprávět.

A já se na to moc těším.

Na "to svoje".

Budu ráda za jakoukoliv zpětnou vazbu :)

S láskou,
Nikol♥

Našla jsem jeden smazaný článek z července 2018 a řekla jsem si, že jo znovu publikuji.. Doifam, že si ho užijete, tak jdeme na to :)

.
.

Životní prostředí je důležitá součást našeho života. Málokdy si uvědomujeme, jak každý den ovlivňujeme přírodu kolem nás. Přesto bez ní nemůžeme existovat. Přírodu mám hrozně ráda, přesto se k ní nechovám stoprocentně správně.

Naše starost o okolí se s dnešní ustaranou dobou nemají v lásce. Kolikrát zapomínáme na naše blízké, nemáme na nic čas, každý kopeme jen za sebe. Měli bychom se zamyslet a alespoň pomocí malých krůčků dobu změnit.

Ač se může zdát, že jediný člověk sám nic nezmůže, není to tak docela pravda. Každý totiž musí začít u sebe. První krok je vždycky ten nejtěžší. Jak bychom také mohli soudit jiné, když se chováme stejně?

Poslední dobou se o životní prostředí a jeho ochranu zajímá čím dál více lidí. Je to asi zásluha mimo jiné i influencerů a já jsem neskutečně šťastná, že se příroda stala trendem. Doufám, že to ale není jen chvilkové pobláznění. Doufám, že se stane nestárnoucím hitem.

I když se o přírodu jako takovou zajímám, hlavním důvodem, proč jsem začala zkoumat vše kolem zero waste a podobných způsobech žití jsou influencerky jako Weef, Anie Songe nebo Kate Rezková, takže moc doporučuji jejich tvorbu a myšlenky vyhledat. Ale proč jsem se rozhodla napsat tento článek? Momentálně jsem v Německu a bydlím u rodinky, kde všechno funguje německým způsobem. Nestačila jsem se divit, když jsem viděla jejich třídění odpadu. Kromě toho, že zde najdete některé plastové lahve vratné jako jsou u nás skleněné lahve od piva, třídí se tu všechno. Papír, sklo a plast, to je klasika. Smíšený odpad tu je, ale ten používají nejméně. Zvlášť dávají totiž také bio odpad, různé obaly, víčka od jogurtů, atd. Perfektní systém, který funguje a všichni ho dodržují. Smíšený odpad si totiž musí platit, takže odpad chtějí mít co nejmenší. Ptám se, proč by to nešlo i u nás? Ale do tohoto tématu nechci přecházet.

Není lehké rovnou přejít na zero waste, eko, bio, veganství. Není to ani nutné. Důležité je se snažit alespoň o malé krůčky. Například třídit odpad, nekupovat zbytečně navíc, uskromnit se, informovat se, přemýšlet u nákupu, nepoužívat tolik plasty a hlavně nevyhazovat odpad do volne přírody... Pár jednoduchých kroků k lepsim zítřkům.

Jaký máte postoj k životnímu prostředí? Zajímáte se? Podělte se se mnou v komentářích.

Cestování

Umět vařit zdravá a chutná jídla jsem nikdy neuměla, ale opravdu doufám, že se to brzy naučím. Pečení mě děsně baví, což sice neznamená, že mi jde, ale alespoň chápu, co dělat. Ve vaření jsem bezradná. Bez receptu se neobejdu, půlku ingrediencí doma nemám a stejně to ve výsledku nevypadá jako na obrázku. Ale snaha se cení. Snad se to brzy naučím, protože až budu bydlet sama, budu to potřebovat.

Více času na čtení, prosím! Knihy patří mezi mé nejoblíbenější předměty. Vždy se těším, až si budu moci koupit novou knihu, ale nestíhám číst ani ty staré. Protože je čtení  v podstatě mé jediné hobby, ráda bych se jím i živila. Buďto jako redaktorka nebo jako překladatelka. To je můj opravdový sen! Živit se tím, co mě baví.

Blogování

Ve světě blogování jsem začátečník. Tedy, to vlastně není úplná pravda. Blog jsem měla už jako malá, ale už jsem jej dlouho nepoužila. Chtěla bych si blog prosadit, dodávat inspiraci, vidět komunitu lidí, dokázat psát články.

Toto je má nástěnka snů. Uvidíme, kolik snů si dokážu splnit. Času mám dost, ale je dobré být připraven.

PS. Dejte vědět, jaký je váš největší cíl nebo jestli si děláte taky takové nástěnky.

S láskou, Nikol <3

všechny obrázky jsou z we heart it.