=úzkost, trvalejší povahový rys, nadměrně časté pocity nejistoty nebo/a ohrožení
Netroufám si tvrdit, že trpím úzkostí, protože existuje mnoho lidí, kteří jí opravdu trpí a berou léky apod. Jenže si ji někdy opravdu přivlastňuji, protože si to neumím nijak jinak vysvětlit. Často mám z věcí strach... Jasně, jsem "posera". Jenže tenhle můj strach je tak silný, že cítím, jak se mi všechno uvnitř svírá a já najednou nevidím jasně. Jak jinak byste popsali úzkost? Moje nízké sebevědomí není žádnou novinkou, ale mám takový pocit, jako bych trpěla sociální fóbií, nebo tak něco.. Jednoduše řečeno, nikdy mě nebavily party, diskotéky, akce, kde je hodně lidí, alkohol. Vždycky jsem "divná". Radši jsem doma - ráda si čtu a koukám na seriály. To možná není až tak divné, protože je spousta lidí, kteří to mají stejně. Fajn, ale já jsem tak introvertní, že nejen že se v podstatě nikdy nebavím s cizími lidmi (nebo s lidmi, které znám, ale nic moc o nich nevím), ale já se většině lidem ani nekoukám do očí. A to mi značně komplikuje život.
Znáte ten pocit, když vám někdo napíše - třeba na facebooku? Jasně, začnete si psát a vše jde moc dobře.. Jenže ve chvíli, kdy mám toho člověka vidět naživo, tak to nezvládám. Vyhýbám se tomu, nenavazuji oční kontakt a nemluvím. Jo, je to hodně zvláštní a sama nevím, proč to dělám. Cítím se strašně trapně a asi se bojím, jak se ke mně bude daná osoba chovat v reálu (co když mě bude ignorovat, bude vytahovat něco, co jsem napsala, bude se mi smát?). Moc nad vším přemýšlím, jenže v dnešní době je moc těžké někomu věřit.
Možná jsem případ pro psychologa, možná si říkáte, že to určitě musím mít z dětství. Jenže já jsem přesvědčena o tom, že jsem měla dětství krásné a byla jsem dost sebevědomá a docela extrovertní. Všichni se kolem mě točili a milovali mě. Dávali mi najevo, jak jsem nejkrásnější, nejroztomilejší, nejlegračnější a později i nejchytřejší. Naučila jsem se přeci číst ještě ve školce a slovensky jsem uměla téměř plynule od sedmi let. Měla jsem ráda knížky, byla jsem hodná holčička (někdy až moc náladová a citlivá), chtěla jsem umět anglicky, abych si moha povídat se strejdou... Prostě dokonalá blonďatá holčička.
Tak co se stalo? Kdy nastala změna? Já to opravdu nevím.
Nechci ale, aby tenhle článek byl jen jako můj deník, moje zpovědnice. Chci, aby si z toho někdo mohl něco vzít. Takže, jak vlastně bráním pocitům úzkosti, stresu, který nezvládám a strachu? Tady je pár tipů:
Horká vana
Něco, co mi nedávno pomohlo po dnech plných stresu a úzkosti. Zažívala jsem stresující tři dny, kdy jsme musela neustále přemýšlet, nestíhala jsem, musela jsem řešit různé věci s několika lidmi, do toho klasicky škola a jiné povinnosti a bylo mi do pláče. Jednoho dne mi bylo dokonce fyzicky špatně a myslela jsem, že budu zvracet (což jsem neudělala už skoro 10 let). Řekla jsem si, že takhle to dál nejde, musím se nějak uklidnit. Napustila jsem si tedy plnou vany vařící vody, až mě vlastně bolelo, jak pálí. Zapálila jsem si svíčky a zhasla světla. Pustila si hudbu, kterou jsem strašně dlouho neslyšela (konkrétně Ewu Farnou a její album Virtuální - poslouchám to i teď při psaní, haha) a odpočívala. Snažila jsem se nemyslet na nic, co jsem zrovna musela nebo potřebovala dělat. Jen jsem poslouchala, jak Ewa zpívá a nechala vodu chladnout. A potom, co jsem se celá umyla, jsem se cítila jako nový člověk! S mnohem lepší náladou.
Knížky
Čtu, abych unikla realitě. Bohužel, ten pád zpátky, je mnohdy ještě drsnější, ale někdy si zase říkám, že o tolik, zase nejde. To asi záleží na knížce. Každopádně, knížky miluji a opravdu mi pomáhají. Vím, že to není pro každého a taky na ně potřebujeme čas, který často nemáme. Najděte nějakou, která vás pohltí. To je opravdu uklidňující pocit.
Spánek
Někdy pomůže spánek. Protože často kvůli stresu, strachu a úzkosti nás často může bolet hlava, břicho, dokonce i svaly, někdy se několik dní pořádně nevyspíme. A se spánkovým deficitem je dost těžké být pozitivní. Prostě si zatáhněte rolety, vypněte elektroniku, zavřete se, zalezte do postele a na nic nemyslete. Snažte se usnout a uvidíte, že až se pořádně vyspíte, bude vám líp.
Pláč
Někdy jediné, co vlastně potřebujeme se pořádně vyřvat a vybrečet. Opravdické slzy, a nejlépe i hlas, vám uleví od všeho nahromaděného tlaku uvnitř vašeho těla. Vezměte si nějakého plyšáka, polštář, deku a prostě brečte, brečte, brečte. Když uvolníte ten tlak, co je ve vás, spíš tím zabráníte výbuchu emocí na veřejnosti. Je to podle mě super ventil a už mnohokrát mi to pomohlo.
Povídat/poslouchat
Tohle zní možná jako samozřejmost, ale pro některé lidi je strašně těžké se vypovídat. Ale uvidíte, že se vám uleví a pomůže vám to. Svěřte se někomu, koho máte rádi a komu důvěřujete. Nesvěřujte se lidem na internetu, které neznáte. Vím, že je to jednodušší (a sama se svým způsobem svěřuji právě teď spoustu anonymům), ale dávejte si pozor na vaše soukromí, aby ho někdo nezneužil. Pokud se nedokážete svěřovat z očí do očí, napište nebo zavolejte kamarádce, mamce nebo komukoliv jinému. Mně osobně také pomáhá, když někoho poslouchám, jak mluví. Soustředím se totiž na něj, ne na své pocity a problémy, a trochu mě to uklidní. Až se ke svým problémům vrátím, vidím je z většího nadhledu a dokážu to tím spíš vyřešit.
Kreativita
Najděte si něco, co vás baví a dělejte to. Určitě také znáte ty antistresové omalovánky. Věřte mi, že to funguje. Jak je to možné? Prostě se soustředíte na vybarvování a to vás uklidní. Jakákoliv kreativita se počítá! Potřebujete se totiž na něco soustředit a vyrábění, psaní, kreslení, nebo cokoliv, co vás napadne, vám v tom pomůže. Samozřejmě vás to musí bavit, jinak u toho nevydržíte.
Pohyb
I když jsem sama dost líný člověk, můžu potvrdit, že pohyb vám pomůže v uklidnění. Navíc unavíte tělo, takže se dobře vyspíte, uděláte něco pro sebe a své zdraví a tělo se vám za to odmění. Hodně uklidňující je, kromě klasického workoutu, určitě běh. Běhání není pro každého, ale dá se naučit. A pokud vás to nebaví, můžete zkusit rychlochůzi nebo aspoň procházku. Čerstvý vzduch je totiž moc důležitý a pokud se projdete v přírodě, může to s uklidněním hodně pomoci. Okysličíte si mozek a pročistíte hlavy, srovnáte si myšlenky. Dalším skvělým pohybem je jóga. Příjemně si protáhnete svaly, můžete to dělat v klídku doma nebo se překonat a jít mezi lidi na lekce. Jóga má různé druhy a na youtube najdete spoustu videí. Já osobně mám ráda Yoga with Adriene. Najdete tam něco pro začátečníky, pro pokročilé, výzvy apod.
Pozitivita
A to nejdůležitější nakonec. Pozitivní myšlení je to nejdůležitější. Zákon přitažlivosti je vlastně o tom, že na co myslíte, to si k sobě přitáhnete. Přemýšlejte pozitivně, nic to přeci nestojí a uvidíte, že si tím zlepšíte život (mluvím z vlastní zkušenosti). Snažte se méně nenávidět a více milovat - jak sebe, tak ostatní. Síla pozitivního myšlení se podceňuje, což je určitě škoda, vždyť funguje nejlépe. Nepotrvá to dlouho a zaznamenáte změnu!
To jsou moje tipy. Určitě se k tomuto tématu chci ještě vrátit. Hlavně se snažte být více v klidu, překonávejte strach a nenechte úzkost, aby vám ukradla váš život. Jo a... Usmívejte se víc! :)
Enjoy the little things
xoxo Nikol♥
